Češi patří mezi chronické stěžovatele. Mají stále málo peněz, nejsou spokojeni v práci a mezilidské vztahy také nejsou úplně to nejlepší. Když se zeptáte našince, jak se má, jako by tu otázku očekával a už spustí, že samozřejmě bída a děs běs. Slovo vděčnost se do našeho slovníku zřejmě dostalo jakýmsi nedopatřením. Jsme prostě ubrlaní a remcaní až hrůza. Ale podle výzkumu zase tak moc nešťastní nejsme. Co víc! My jsme snad dokonce šťastni. A to dokonce výrazně. Jsme dokonce nejšťastnější národ bývalého východního bloku! Tak proč si pořád stěžujeme?
Každý rok se vytvářejí různé žebříčky. Nejčastěji je to HDP. Vyspělost státu je měřena podle hrubého domácího produktu. Pak existuje také HDI, které měří index lidského rozvoje. To prý je mnohem více validní, protože ukazuje vývoj společnosti. A pak existuje ještě takzvaný národní index štěstí.
Národní index štěstí „vynalezli“ v Bhútánu v roce 1978. Mezi hlavní kritéria patří délka života, štědrost spoluobčanů, zaměstnanost, dostupnost zdravotní péče, svoboda v rozhodování nebo bezpečnost.
Nebudete tomu věřit, ale Česká republika si vůbec nevede špatně. Například v roce 2013 jsme byli na ne zcela špatném 39. místě. V roce 2016 jsme byli již na 27 místě a předběhli jsme dokonce Francii, Itálii a Japonsko. Loni jsme byli dokonce na 21. místě a letos jsme na překrásném 20. místě. Z toho jasně vyplývá, že jsme rok od roku šťastnější. Samozřejmě říkejte to někomu, kdo prožívá kruté období svého života, ale každopádně neměli by si ti největší stěžovatelé čas od času položit otázku, zda se máme opravdu tak zle?
Pro zajímavost mezi nejšťastnější národy patří severské národy. Na prvním místě se letos umístil Island, na druhém Dánsko. Severské národy dlouhodobě patří mezi ty nějšťastnější. Pokud chceme být ještě šťastnější, možná není na škodu se u těchto národů a jejich životního stylu inspirovat.